Dvoukřídlá vrata

Dvoukřídlá vrata barokní

Barokní sloh se na starém městě pražském projevil mimo jiné tvorbou překrásných tvorbou krásných portálů s domovními symboly, které pak doplnila dvoukřídlá vrata. Kladete si možná otázku, jak to, že se něco podobného nedochovalo i v jiných částech naší vlasti. Odpověď je nasnadě. Dochovalo se. A není toho rozhodně málo. Ve větších městech s bohatou historií, jako je Olomouc či Brno, můžeme pozorovat podobně úchvatná dvoukřídlá vrata, ovšem pravdou zůstává, že v Praze je jejich nejvyšší koncentrace. V našich končinách se ale přeci jen nachází oblast, kde se baroko do architektury nesmazatelně vepsalo a pozitivním způsobem poznamenalo právě i dvoukřídlá vrata. Touto oblastí jsou malebné Jižní Čechy.

Dvoukřídlá vrata a selské baroko

Během devatenáctého století se v jihočeských vesnicích vyvinula zcela specifická a jedinečná odrůda barokního slohu. Tento stavební sloh lidové architektury se odborně nazývá selské baroko. Vesničtí řemeslníci se zde na vesnických staveních snažili napodobit technicky velice náročné prvky barokního slohu, tak jak je znali z městských staveb. Tito zedníci však při vší své zručnosti a umění neměli prostředky ani vzdělání na to, aby dokázali precizně zhotovit složité ornamentální prvky. Jejich snaha tedy vyústila v tvorbu do jisté míry naivistických dekorací domů, které však přes řemeslnou nedokonalost neztrácejí na půvabu a jsou vlastně jedinečným originálem. U památek selského neboli lidového baroka však nenalezneme zdaleka jen výtvory upřímných amatérů, v nejlepším smyslu slova. Vyskytují se zde například sochařské výtvory akademicky vzdělaných mistrů. Klasické vzezření selského jihočeského stavení klade důraz především na čelní stranu, která směřuje na náves a plní tak reprezentativní funkci. Čelní stěna přesahuje rozměry profilu domu a slouží tedy částečně i jako kulisa. Po straně domu se pak nachází vjezd, jehož součástí jsou často dekorativní prvky a samozřejmě nezbytná dvoukřídlá vrata.