Dvoukřídlá vrata

Dvoukřídlá vrata – klepadla

Nezbytným doplňkem, který v minulosti nepostrádala žádná historická dvoukřídlá vrata, jsou klepadla. Počáteční novověk byl dobou plnou neklidu, válek a nepokojů. Taková doba vyžadovala opravdu masivní výplně stavebních otvorů. Mohutné dveře, jaké se používaly například v šestnáctém století, byly proto také velice účinnou zvukovou bariérou. Návštěvník stojící přede dveřmi mohl ťukat či bušit svou pěstí do tvrdého dubového dřeva jak chtěl, ale obyvatelé domu tuto jeho snahu ani nezaznamenaly. Elektřina tehdy samozřejmě ještě nebyla využívána a tak domovní zvonky nepřipadaly v úvahu. Jak se tedy takový host dovolal přijetí? Původně se tento problém řešil umístěním menších zvonců. S takovýmto dveřním zvoncem se můžeme setkat ještě dnes jakožto s cenným historickým reliktem minulosti, například v pražské Řetězové ulici na Starém městě, kde doposud zdobí Dům pánů z Kunštátu a Poděbrad. Později nahradila zvonce kovová klepadla zabudovaná přímo do vrat. Klepadla měla původně dvě části. Jednu statickou a druhou volnou. Volná část sloužila v podstatě jako kladívko, kterým se tlouklo o statickou podložku. Tento jednoduchý systém kladívka a kovadlinky se sám o sobě později stal uměleckým výtvorem kovářského cechu. Mistři kováři se předháněli v ornamentální výzdobě a propracovanosti svých výtvorů. Velice častým motivem, který zdobí pražská dvoukřídlá vrata je hlava lva. Majestátní pohled krále zvířat s kruhem v hubě nejen že splňoval svůj praktický účel klepadla, ale byl také jedinečným estetickým doplňkem vrat. Motiv lva není jen výsadou klepadel. S lví hlavou se setkáváme i na klikách a některá dvoukřídlá vrata je mají vyryta přímo do dřeva. Lvy najdeme v hojné míře i na štucích fasád a na kašnách.